ZubateZaby

Těžba bahna předtím, teď a potom !

Bruntál, jako bahenní velmoc v zemích Koruny dodávala vytěžený materiál
do všech koutů Evropy a podle záznamů v obecní kronice i jeden náklad
směřoval i do Afriky. Podle zápisů nastal problém s vykládkou, protože celá
natěžená várka vlivem působení slunce ztvrdla a v přístavu se loď potopila.

Další významnou zmínkou v kronice je rok 1805, kdy byla na objednávku
Napoleona Bonaparte dovezeno značné množství bahna a rozmístěno v okolí
Slavkova. Bohužel prameny neuvádějí co se dělo dál. Ovšem byle zde
uvedena poznámka "Bahno pomohlo, příště objednám zase. Boni"

"Naše zlato"
Demonstrace za vyšší příděly bahna
pro pracující.
Nakonec byl plat zvýšen o 10% ovšem
ne v bahně, ale v žabích kůžích.
Fotografie z roku 1927.

Ingo, Wolfy, Guty a Viktor na
snímku po skončení šichty.
Fotografie z roku 1975.

Pokus o obnovení těžby se nezdařil a tak bylo
rozhodnuto, že dobývání bahna bude ukončeno.
Termín byl stanoven na 31.12.1999 ovšem těžba
musela být ukončena již 10.7.1999, protože přišly
nečekaně silné mrazy a celá těžební oblast zmrzla
na kost.
Fotografie z roku 1999.

Nyní se v Bruntále baho již netěží, ale nový starosta rozhodl, že tuto
alternativu zvažuje, protože obecní kasa potřebuje doplnit stav. Bahno se
jeví jako stále velmi dobrá komodita a tak obnovení těžby je více než
pravděpodobné.
Tuto informaci s potěšením přivítali občané Bruntálu. Práce po ukončení
těžby se v regionu dala sehnat jen velice obtížně a vytvoření nových
pracovních míst je více než chválihodné. Uvažuje se, že současný starosta
bude uveden do síně slávy a bude doživotně v úřadě.
Padl i návrh, že funkce bude dědičná. Konečně
bude mit Bruntál opět svého monarchu.

Běžný den v práci. Funkce vyprošťovače byla
uznávaná. Nezřídka se stávalo, že technika používaná
k těžbě lehce uvízla.
Fotografie z roku 1952.

Podle peří poznáš ptáka,
podle žáby bruntáláka !

V nedávné době byl v kronice města nalezen záznam adresovaný tehdejšímu
starostovi Bruno Mülesovi od učitele místní školy Wanse Brownrota. Vážený
pane starosto, Vaše tvrzení na přednášce o těžbě bahna má jisté trhliny.
Váš názor, že odchyt žab kvůli kůžím pomůže rozvoji města a přinese
prosperitu v dobách budoucích je poněkud vážný krok stranou.Tvrdíte, že
nejdříve bylo vejce (bahno) a až pak slepice (žáby). Já tvrdím , že je to
naopak (a mám důkazy). Nejdříve byly žáby (podle některých teorií až
potom bůh stvořil světlo zemi člověka...) jejichž čiností vzniká bahno,
poklad Bruntálska. Dovoluji si upozornit na tento problém, než bude pozdě.
S úctou Wans Brownrot.

Časem se přišlo na to, že Wans měl pravdu. Těžba bahna ještě nebyla na
škodu, ale až platba žabími kůžemi přinesla problém. Ubylo žab, nebyl
nikdo, kdo by produkoval bahno, nebylo bahno, nebyla těžba. Naštěstí jsou
Bruntálci velmi chytří, problém odhalili, přeorientovali se na laně, žáby se
začly množit a bahna bude zase dost.

Dochovaná část strážní věže u nalezišť.
Tato "budova" se nachází u největšího
Bruntálského naleziště bahna. Sloužila k
úkrytu obránců, kteří čelili nájezdům
ziskuchtivců. Ti odnášeli pyte plné
nejkvalitnějšího bahna a okrádali tak
bruntálské těžaře.
V každé věži byli 1-6 obránců, kteří byli
vybaveni cepy a sekyrami.
Fotografie pochází z nynější doby a byla
pořízena ve skanzenu těžby v Bruntále.

Už hodně dlouho, výrazněji pak od 19. století, se v české kotlině
hovoří o Bruntálu jako o městě bláta a drsné "blátivé" historie. Takto
nechvalně se v tisku a ostatních projevech vyjadřovali už za národního
obrození převážně ti Čecháčci, kteří nikdy neměli odvahu přijet se do
zdejšího kraje podívat. A to přesto, že na základě koncese na výstavbu
trati, vydané společnosti Severní Ferdinandovy dráhy, už od roku
1867 se začala stavba železnice z Olomouce na Moravský Beroun a dále
na Bruntál a Krnov. Poté, na podzim roku 1872, byla trať přes Bruntál
do Krnova předána do užívání. Odvážní návštěvníci Bruntálu ale zjistili
užitečnost a dokonce léčivost zdejšího bahna. Bahno zde vzniká tlením
biomasy (listí, naplaveniny, trus ryb) ve vodě a bývá tmavší barvy,
také zapáchající. Přesto právě na Bruntálsku se využívalo v
balneoterapii. To bylo způsobeno hlavně dostatkem kambrického jílu,
sirného bahna, trusu žab a minerálních solí. Vlastně touto kombinací
vznikal ekologicky čistý, bahnitý produkt, obsahující mnoho minerálů,
vitamínů, přírodních hormonů, aminokyselin, stopových prvků atd.

BRUNTÁLSKÉ BAHNO DODNES LÉČÍ A JEHO SLÁVA AŽ V HOLLYWOODU

Dokonce nedávné výzkumy prováděné olomouckým Centrem přírodní
medicíny prokázaly u bahna na Bruntálsku větší terapeutické účinky,
než třeba u bahna z Mrtvého moře, nebo v mnoha Rakouských
lázeňských letoviscích. Že se navíc jednalo i o vynikající hnojivo a pak
i potravu, potvrdil nejen nárůst nejrozmanitější fauny a flóry právě na
Bruntálsku. Nakonec stačí jen připomenout i zdejší vyvinuté zubaté
žáby - Gastrotheca Bruntalis. A léčivost bahnité směsi objektivně
potvrzuji, byť často anonymní či utajení, návštěvníci zdejšího kraje. Z
dosud neověřených zdrojů jsme zjistili, že si bahnitých koupelí užívali
například známí američtí herci Arny Schwarzenegger a Sylvester
Stallone. A tak sláva Bruntálského bahna a jeho léčivých účinků se
dostala až do Hollywoodu